Reklama
 
Blog | Jaroslav Pašmik

Jarní melancholie

Těsně před půlnocí přistoupil do poloprázdné tramvaje chlap se zkrvaveným obličejem. Nesmrděl, ale podle sešlého oblečení a umaštěných vlasů bylo jasné, že jde o bezdomovce. Tiše, a tak nějak smutně se posadil a pozoroval ubíhající noc za oknem. „Nemám vám zavolat záchranku?“ zeptala se ho dívka vystupující na další stanici.

„Ne, děkuju,“ odpověděl klidně bezdomovec.

Zaschlá krev se mu přitom zavlnila na vousech.

Reklama

Seděl jsem hned vedle něj, v ruce Borgesovy Obecné dějiny hanebnosti.

Těsně před vystoupením jsem mu vtiskl do ruky dvacetikorunu a bagel.

Slušně poděkoval a strčil si okrouhlý kus pečiva i peníz špinavou rukou do kapsy.

Sledoval jsem ho rozpačitě, jak odjíždí zářící tramvají do tmy.

Podivný konec prvního jarního dne, pomyslel jsem si a měl chuť zhroutit se do sebe.

Dovlekl jsem se domů, kde mě zachránila snítka kvetoucích třešní, kterou zasadila do vázy Alena.

 

 

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama